První cesta následujícího rána vedla Heratrix rovnou do Andoru. Od portálu zamířila do cechovního obchodu Stážců, nahlédla dovnitř a uviděla obchodního příručího, sklánějícího se nad účetní knihou. Odkašlala si. "Ehm, je tu prosím vás..."

Po skličujícím zážitku v Lewanu Her hned druhý den obrátila koníka na cestu domů. Nevnímala, kudy ji klisnička Agha nese, ale ta jakoby vycítila touhu své paní, neomylně zamířila k nejbližšímu městu a zastavila se až s nosem u portálového kamene. Her ji navedla doprostřed portálu a s úlevou poklepala na kámen. Na krátký okamžik měla pocit, že letí dlouhým černým tunelem. Chvíli ještě stála se zavřenýma očima a nasávala známou vůni Thyriského náměstí. Vonělo pískovcem, rozehřátým od poledního slunka, květinami z pečlivě udržovaných záhonů a cítila také směs česneku, koření a čerstvé pečínky, která se linula z otevřených dveří hospůdky.

Mé srdce už ti patří, tímto ti ještě odkazuji vše ostatní, co mám. Thyrský pronájem a věci v něm, i vše ostatní, co najdeš. Miluji Tě, ale nedokážu žít, když mi Tě vše připomíná.