Ráno se probudili občerstveni klidným spánkem. An zkontrolovala zranění všem dobrodruhům, tu očistila ránu lektvarem, jinde obvázala, ale největší zásluhu na rychlém hojení měl její zářivý úsměv, který rozdávala všem.  Pojedli něco málo ze zásob, které si vezli s sebou v sedlových vacích, opláchli obličeje v nedalekém potoce a vyrazili na cestu ještě předtím, než se rudý kotouč slunce vyhoupl nad špičky stromů.

Přenocovali u rozložitého dubu. Než se utábořili, jeden z mužů skolil statného kance, kterého pak Heratrix zručně upravila k večeři.

Vracela jsem se právě z Havantu, kde jsem zajišťovala novou ohradu na ovce pro paní Enari. Přemýšlela jsem, kde nejlépe sehnat ovce a taky krmení pro ně, a tak jsem v zamyšlení došla až k pobřeží pod Andorem. Pomyslela jsem si: vida, pár ryb do hospůdky se neztratí, nahodila jsem prut, chytala jsem jednoho okouna za druhým, a co chvíli popošla pár kroků po ztemnělém pobřeží. Najednou slyším přímo za sebou zaržání koně. Lekla jsem se pořádně, jen co je pravda. Neslyšela jsem ho přijíždět a najednou tu byl. Na statném hnědáku seděl pohledný muž.

HAVANTSKÉ LITERÁRNÍ KLÁNÍ

Her se zastavila u královské vývěsky a začetla se do nových vyhlášek:

Zdravím vás, velevážení obyvatelé Andarijští,
tímto všechny vyzývám k účasti v literární soutěži, zvané o Měděnou rukavici slečny Aishlyn.
Tématem je "BITVA O HAVANT". Soutěž se bude konat od dnešní půlnoci do 30.června tohoto roku.
Pravidla jsou prostá, a to:
1) dílo nesmí mít pod 25 stránek a musí obsahovat název díla a jméno autora
2) dílo nesmí obsahovat žádné vulgarismy, ani žádné protirasové podtexty
Hlavní cenu jsme pro vás připravili krásné měděné rukavice!
Jako porotce se nám představí rytíř Zoltan, Havantský knihovník Melarocco a slečna, starostka, Aishlyn.

Dále bysme vás rádi upozornili na menší básnickou soutěž o 50 zlatých. Termín pro napsání básně je taktéž od dnešní půlnoci do 30. června tohoto roku. Téma je - Osoba, která nejvíce změnila můj život.
Veškeré své přispěvky můžete vhazovat do truhly, umístěné v prostorách Havantské banky.

Těšíme se na vaše příspěvky....
S pozdravem Melarocco, Havantský knihovník

Zvedla hlavu a zaposlouchala se. Bušení na dveře Abegothova domu se ozvalo znovu. Odložila nastříhané plátno a vyhlédla z okna. Jednu z postav poznala rychle – ukecaný bard byl nezapomenutelný. Druhá postava, nejspíš muž, stála ve stínu, zahalená v nenápadně hnědé róbě. Sešla dolů a s tázavě pozvednutým obočím otevřela dveře.

Její spánek byl neklidný. Házela sebou na posteli, ze sna vzdychala a občas zamumlala pár nesrozumitelných slov.Bylo k půlnoci, když se najednou s výkřikem posadila na posteli. Oči měla vytřeštěné do tmy, ale neviděla svůj znovuzískaný domek. Její zrak zůstal ještě v říši spánku. Zase ten sen... ten stejný sen, který ji nelítostně budí ze spánku čím dál častěji.

Po několila měsících Heratrix ze zvyku procházela kolem dveří svého bývalého domova. Její sklopená hlava jí málem připravila o možnost přečíst si velmi zajímavý údaj na domovní tabulce:

THYRIS 21. PRONÁJEM ZAPLACEN. ZBÝVÁ 12 HODIN.

První cesta následujícího rána vedla Heratrix rovnou do Andoru. Od portálu zamířila do cechovního obchodu Stážců, nahlédla dovnitř a uviděla obchodního příručího, sklánějícího se nad účetní knihou. Odkašlala si. "Ehm, je tu prosím vás..."

Po skličujícím zážitku v Lewanu Her hned druhý den obrátila koníka na cestu domů. Nevnímala, kudy ji klisnička Agha nese, ale ta jakoby vycítila touhu své paní, neomylně zamířila k nejbližšímu městu a zastavila se až s nosem u portálového kamene. Her ji navedla doprostřed portálu a s úlevou poklepala na kámen. Na krátký okamžik měla pocit, že letí dlouhým černým tunelem. Chvíli ještě stála se zavřenýma očima a nasávala známou vůni Thyriského náměstí. Vonělo pískovcem, rozehřátým od poledního slunka, květinami z pečlivě udržovaných záhonů a cítila také směs česneku, koření a čerstvé pečínky, která se linula z otevřených dveří hospůdky.